„Druháci"
na Sázavě

Ve dnech 27. a 28. června 2022 jsme se vypravili s chlapci na dlouho plánovaný “čundr” přímo do trampského epicentra Stvořidla na Sázavě, přírodní rezervace a kouzelného, až magického místa, pro tyto letní akce jako stvořeného!

            Sraz jsme měli na nádraží v Kolíně a odtud vyrazili směr Světlá nad Sázavou. Ale ouha!! Naprosto nečekaná komplikace – těsně před Golčovým Jeníkovem náš rychlík Vysočina zastavili s tím, že se bude pokračovat kvůli závadě na troleji až za hodinu. Po „odčekané“ hodině a námi pořádané “diskotéce” ve vlaku, kdy se nám pod otevřeným okénkem srocovala spousta mladých lidí a naslouchali naší, pro ně neznámé hudbě z 60. a 70. let, jsme se dozvěděli, že se zpoždění prodlužuje o další 3,5 hodiny!

            Sbalili jsme tedy naše rance, z vlaku vystoupili na trať a vydali se po silnici pěšky do Golčova Jeníkova, že si tam dáme alespoň něco k snědku. Na zastávce G.J.- město jsme se dozvěděli, ať neodcházíme, že budou do Vlkanče náhradní dopravu obstarávat autobusy. Tak jsme si mezitím natočili nápoje z automatu (bylo 31 stupňů ve stínu), snědli alespoň svačiny, ukryli se ve stínu, zahráli na kytary a zazpívali si, a místo do přeplněného autobusu jsme šťastni nastoupili již do prvního možného vlaku, kterým jsme byli již zanedlouho ve Světlé n/ Sáz.

            Hlad tehdy byl však již ukrutný, a tak tedy další změna plánu – místo plánovaného oběda až na tábořišti ve Stvořidlech, vyrazili jsme na “nóbl” oběd přímo ve Světlé n/Sázavou. A až teprve potom, za hodinu, další lokálkou do stanice Smrčná. Odtud již pochod po proudu řeky se zkoumáním různých lokalit a se zastávkou u studánky – pramene, neboť v tu dobu bylo již v kůrovcem zničeném, a tudíž stín neposkytujícím lese vedro snad 32 stupňů! 

            Také proto jsme ihned po ubytování v chatkách vyrazili na koupání do řeky. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že voda v Sázavě měla snad 21 stupňů! Pomalu se v ní nešlo ani ochladit, a tak se hoši jenom „ráchali“, a to snad 1,5 hodiny v kuse. Svou veselou činností přilákávali pozornost mnohých školních dívek, které byly rozesety dokola na kamenech v řece, protože tábořily ve stanech ve stejném kempu.

            Večer nás pak čekal sběr a „přiblížení“ dřeva, kterého jsme dotáhli do tábořiště velké zásoby přes houpací lanový most z protějšího břehu, zpracovali jej a zanedlouho již plápolal táborák. Tímto okamžikem přišly na řadu i donesené buřty a chleby a kofoly a malinovky donášené zespodu od kiosku “Pyramida”.

Zpívalo se a hrálo na obě kytary, a hoši měli náročnou roli, když se v relativně malém počtu museli střídat při ohni a zároveň odbíhat dolů plnit společenskou roli džentlmenů dívkám, kterými byli velmi žádáni. Dokonce plnili i marketingovou a PR roli, když děvčata lákali k přestupu na naše učiliště…

            Chvíli po půlnoci jsme se přesunuli do našich chatek, kde jsme všichni po takto náročném dnu ihned „zabrali“ a spali tvrdě, abychom se ráno po horké noci probudili do veliké úlevy pouhých 22 stupňů. Jenže noční déšť, a hlavně další hrozící déšť a bouře nás odradily od plánovaného pochodu do Vilémova. Obávali jsme se, aby nás případné Boží dopuštění nepřekvapilo někde uprostřed divočiny, kde bude k civilizaci (tedy na vlakovou zastávku) ještě hodně daleko…

            A tak jsme se opět rozhodli své plány změnit. Po relaxační snídani (tentokrát v hospůdce Pohoda, kousek po proudu řeky) jsme se na Stvořidlech ještě zdrželi a se Sázavou se loučili. Po  vzorném úklidu chatek jsme se vypravili opět přes houpací lávku na místní vlakovou zastávku a zpět  domů – směr Světlá a Kolín….

            Přes veškeré naše útrapy a dobrodružství spokojenost všech zúčastněných byla zřejmě maximální, když si mnohokrát chlapci posteskli, že tohle celé mělo být alespoň na  3 – 4 dny!