V pondělí 22. května jsme měli  úplně poslední dvouhodinovku tělesné výchovy s panem učitelem Šolínem. Bylo krásné počasí – teplo, sluníčko, všechno všude kvetlo…

A tak pan učitel rozhodl, že nás vezme ven na procházku, turistiku nebo tak něco, prostě do přírody. On to tedy vlastně žertovně uvedl slovy, že nás ještě “pořádně neprotáhl po cvičáku a bahnem“, ale to nám v tu chvíli přišlo jako úplný nesmysl. Jaké bahno, když všude kolem je přece spíš velké sucho…?

No, ale to jsme potom koukali, když jsme se dostali do prostoru chvaletických hald, zvláštnímu, opuštěnému, divokému místu veliké rozlohy, které je známé jako místo  náročného tréninku pro motocross.

A podle toho to tam taky vypadalo!  Na rozbahněné lesní cestě byly všude samé louže a rozježděné bahno. Měli jsme co dělat, abychom tam vůbec prošli, a mnozí z nás se do bláta potopili celou nohou….

Potom venku,  přímo na haldách,  už bylo ale zase úplně nádherně a sucho.. Tam jsme se chvíli  zdrželi, abychom si odpočinuli. Porozhlédli jsme se po okolí, přitom si popovídali a i pár fotografií udělali…

Rozhodně nám na tenhle netradiční, a vlastně vůbec poslední tělocvik na našem učilišti zbude hezká vzpomínka.