Staré přísloví tvrdí, že kde se pivo vaří, tam se i dobře daří.
O tradiční kuchyni našich babiček na Plzeňsku to platí skutečně bezezbytku. Zlatavý mok se zde totiž používal nejen na žízeň, ale také k přípravě pokrmů.
Babičky připravovaly zejména skvělé pivní polévky.
Zvláště oblíbená, velmi lahodná, a možná proto i často vařená, byla ta sladká. Připravovala se svařením piva se smetanou, žloutky a medem. Doporučovala se také jako lék proti kašli.
Babičky však nepřipravovaly jen pokrmy s pivem. I v tomto kraji bývaly na talířích hlavně brambory. Mezi zdejší speciality patřily například pískorky – bramborové placky s tvarohem či vošouchy – kynuté bramborové lívance s povidly. Nechyběl ani tradiční bramborák, zde zvaný báč. Babičky ho ovšem na Plzeňsku připravovaly kynutý a kromě česneku a majoránky byl ´naducaný´ také vařeným uzeným bůčkem.
Na sváteční dny se připravovala pečená drůbež, divočina, vepřové. V průběhu pečení se přidávaly různé bylinky a vždy trošku ´zlatavého moku´, pečeně pak získala unikátní chuť.
A protože bylo nutné všechny tyto lahody dokonale vychutnat, připravovalo se kdysi na Plzeňsku na čtyřicet druhů knedlíků. Dodnes se tu hojně podávají například špekové či sklářské. Ty první jsou nekynuté z opražených housek, opečeného bůčku a slaniny, do druhých se přidává kysaná smetana a vyhlášené křimické zelí.
Z plzeňského regionu ochutnáme v naší školní jídelně například ´plzeňský pivní guláš´, ´dráteníka´ či ´karbonát´- pokrm, který si získal takovou pozornost spisovatele Bohumila Hrabala, že o něm dokonce psal v jedné své knize.