Norsko
"na talíři"

Všichni jistě známe polární záři, figurky trollů, někteří i svetry s norskými vzory, ale povědomost o běžném životě seveřanů není v našich zeměpisných šířkách valná.

Jméno dali Norsku zřejmě staří Gótové nebo Dáni, v jejich jazyce znamenalo         „cesta na sever“.

Norsko je převážně hornatá země, využívající ke stravovaní hlavně darů moře, tedy ryb a ostatních mořských plodů. Mezi nimi vévodí zejména lososi, sardinky, makrely, sledě, tresky, sumečci nebo slizouni.

Norská kuchyně je s ohledem na surovinové zdroje spíše jednodušší, zato si ´potrpí´ na kvalitu a výživovou hodnotu potravin. Typickou součástí stravy Norů je tedy především lehce stravitelné a výživné maso jako jsou ryby, skopové, hovězí a na severu také sobí maso.

Ze zeleniny nejčastěji využívají zelí, tuřín, mrkev, květák či brokolici.

Součástí téměř každého jídla jsou brambory připravované na všechny způsoby, zvláště oblíbené jsou u Norů bramborové knedlíky – raspeball.

V Norsku je často jediným teplým jídlem večeře, neboť k snídani i obědu se obvykle podává pouze chléb s různými pomazánkami a přílohami. Norové mají ve zvláštní oblibě  jejich spotřebitelskou podobu v tubách, zejména tresčí kaviár a smetanové sýry.

Chléb je základní potravinou Norů. Nejčastěji konzumovaný je smørrebrød – chléb s masem, obložený ještě sýrem a hlávkovým salátem.

Mezi oblíbená dochucovadla norské kuchyně patří kopr, hořčice a různé majonézy.