Po loňském úspěšném prvním ročníku probíhala během dubna v naší škole v již podruhé soutěž odborných znalostí a dovedností žáků – Řemeslo má budoucnost.
Zapojili se do ní opět všichni žáci, kteří soutěžili v rámci jednotlivých ročníků.
Kluci z prvního ročníku vyráběli hrací kostku „na přesnost“ provedení (zúhlování, rozrýsování, svrtání), což pro mnohé opět nebylo úplně jednoduché.
´Druháci´ po testu z bezpečnost práce a teorie svařování předvedli své dovednosti v obloukovém a plamenovém svařování (tupý svár, koutový svár).
´Třeťáci´ soutěžili v opravárenských dovednostech („poznávačka“ předmětů, seřízení spojky, ventilů, vstřikovače a světel, diagnostika elektroinstalace a demontáž motoru), ale samozřejmě, že ani oni nebyli ´ušetřeni´ teoretické části.
Slavnostní vyhlášení s netrpělivostí očekávaných výsledků proběhlo 12. května v jídelně školy za přítomnosti všech žáků i pedagogů školy. Spolu se zástupci vedení školy předávali dary oceněným i čestní hosté – starostka města Chvaletic paní R. Dymešová a odborník z praxe, náš bývalý absolvent, pan Hladík.
Vždy sedm nejlepších hochů z každé kategorie obdrželo diplomy, drobné dárkové balíčky s „mlsky“, ale hlavně velmi užitečné ceny v podobě rozličného nářadí.
Už se všichni těšíme na další ročník…! 😊
Stejně jako třetí, druhý tak i oba první ročníky našich učňů se postupně zúčastnily půldenní „pracovní historické dílny“ v pardubickém divadle Exil.
Tentokráte si kluci prožili atmosféru české vesnice v období vyvlastňování a kolektivizace 50. let minulého století.
Netradiční formou, která kombinuje prožitkovou výuku s osobnostní a sociální výchovou se tak seznámili s historickými skutečnostmi i rozporuplnostmi, kterým tehdy lidé čelili. S využitím simulace a hraní rolí se vciťovali do úloh a pozic jednotlivců i skupin ve vesnickém prostředí a pozvolna odhalovali a uvědomovali si potřebu bránit se zlu a bezpráví.
Pracovali opět s radostí a znovu byli pochváleni samotnými lektory za bezproblémové chování a vstřícný přístup ke spolupráci nad zadanými úkoly.
I nás to těší a jsme na hochy pyšní, což by jistě na spoustě podobných škol možná říci nemohli…